Belladonův poklad
Za časů anglického krále Karla II, kdy se Evropa pomalu vzpamatovávala ze třicetileté války a Španělsko bohatlo na zdánlivě nevyčerpatelných zásobách pokladů Nového světa, brázdily Karibik a přilehlá pobřeží lodě bukanýrů, námezdných rabiátů, pirátů z královského dovolení. Kapitáni španělských a francouzských obchodních lodí se třásli hrůzou, když měli proplouvat nebezpečnými vodami v okolí karibských ostrovů. Nejeden jejich náklad totiž padl do bukanýrských rukou, které jeho větší část dále předávaly anglické koruně.

Jedním z nejslavnějších bukanýrů byl James “Scarecrow” Belladona. Nejobávanější a nejúspěšnější kapitán, který se kdy plavil po karibiku. Belladona byl kapitánem na nevelké lodi nesoucí pyšný název Philip’s Doom a jeho taktikou byla rychlost. Se svým prvním důstojníkem přezdívaným “Blackbird” a malou, ale dokonale vycvičenou posádkou dokázal takřka nemožné. Každý, kdo kdy potkal Belladonu, řekl by vám něco podobného. “Když potkáte na moři vlajku s lebkou, máte smůlu. Ale když potkáte vlajku s hlavou starýho strašáka, tak Vás nezachrání ani všemohoucí. To už radši potkat krakena.”

James Belladona byl korzár, bukanýr, ale především pirát se vším všudy. Svoji touhu po moci, svobodě a bohatství byl ochoten následovat snad až do horoucích pekel. Se svou hrstkou oddaných Scarecrow zosnoval odvážný, ale riskantní plán. Přepadl galeonu “Nuestra Senora de Atocha”, nejslavnější loď španělské koruny, která vezla ohromný náklad zlata, stříbra, šperků, drahých kamenů, tabáku a kakaových bobů. A uspěl. Obsah napěchované galeony tak patřil černým plachtám. A tehdy se v pirátském srdci Jamese Belladony něco hnulo. S tak pohádkovým bohatsvím by ani on, ani jeho posádka už nikdy nemuseli nic. Dost bylo nadvlády britského impéria. Říká se, že když se rozhodli obrátit proti Angličanům, začala běsnit na moři taková bouře, která by smetla celé britské loďstvo. Scarecrow to bral jako znamení. Jestli vyvázne, je poklad po právu jeho. Pokud ne, můžou si ho angličané ze dna oceánu klidně vyzvednout. Následující den se po klidném Karibiku dál plavila loď s vlajkou se zkříženými hnáty.

To ovšem neušlo admiralitě Jeho veličenstva a nedlouho poté byla na moře vypuštěna trestná výprava proti uchvatitelům anglického vlastnictví. Nejlepší britští mladíci a gentlemani hledali i v těch nejzapadlejších zátočinách. Bůh odměnil jejich snahu a jednoho dne v podvečer, kdy bylo slunce na obzoru rudé, našli loď starého Belladony. Bylo jich mnoho a ani lepší manévrovací schopnost nepomohla pirátům vyváznout z pevného britského sevření. Tehdy se role obrátily. Tehdy britští vojáci přeskakovali na pirátskou loď a boj se odehrával na palubě Philip’s Doom. Šavle, nůž ani rapír Jamese Belladonu nemohl porazit, ale proti střele z pušky se nemůže nikdo bránit. To byl poslední den, kdy Scarecrow stál na nohou a sužoval španělské, francouzské a britské lodě.

Celá posádka byla povražděna. Taková byla nenávist vůči uchvatitelům největšího bohatsví, které Karibik spatřil. Ale poklad, ten se nikde nenašel. Marně důstojníci britské flotily brázdili Karibik. Nenalezli ani stopu po bájném pokladu Jamese “Scarecrow” Belladony. Jediný, kdo prý ten masakr přežil byl Belladonova pravá ruka, Blackbird. Muž, který se snad jako jediný mohl svými schopnostmi Belladonovi vyrovnat. Pokračoval dokonce v kariéře nebezpečného a neúprosného piráta, ale to je trochu jiný příběh.

Říká se, že i přes kulku, která Scarecrowa zasáhla, je James Belladona stále mezi živými a zas a znovu se vydává nabýt své ztracené a snad i zatracené bohatství. Poklad Jamese “Scarecrow” Belladony.

A o tomhle pokladu a honbě za ním vypráví i náš muzikál… Bucanero.